Tak už mám taky svůj píchaneček

Co si budeme povídat, loňský rok stál (slušně řečeno) za starou bačkoru. Pandemie koronaviru změnila plány nám všem. Některým hodně zasáhla do osobního života, jiní přišli o práci či živnost. Všichni jsme již unavení ze zmatku, který vytváří vláda kolem neustále se měnících nařízení, mnohdy nesmyslných zákazů, příkazů a omezení. Dlouho očekávané světlo na konci tunelu ve formě očkování je konečně tady. Z medicínského hlediska je to geniální záležitost, něco co má opravdu velký význam a mohlo by nás to vrátit nebo alespoň přiblížit k životu, na který jsme byli zvyklí. Nicméně mezitím jsme se dostali do situace, že značná část občanů nemá o vakcinaci zájem či ji vyloženě odmítá. Ať už je to ze strachu kvůli poměrně rychlému vývoji a schválení očkovací látky, rezignace na již všechna doporučení ze strany vlády nebo kvůli někdy až groteskním konspiračním teoriím.

Nemám v úmyslu přesvědčovat odmítače očkování o tom, že jedině můj názor je ten správný, to by nic dobrého nepřineslo. I mně samotné spojení slov „očkovací kampaň“ staví chlupy po celém těle do pozoru a je mi trochu smutno, že je něco takového vůbec potřeba. Ale možná těm nerozhodnutým mezi mými přáteli pomohou mé důvody, proč jsem se nechala očkovat já.

1. Očkování jako jeden z největších objevů medicíny


Očkování obecně považuji za velmi důležitý a efektivní způsob prevence infekčních onemocnění. V České republice letos oslaví 200letou tradici. [1] Díky vakcinaci některé onemocnění známe i jako lékaři již jen z učebnic – například takový záškrt, který byl před zavedením vakcinace ve 40. letech minulého století nejčastější příčinou úmrtí dětí u nás (cca 800/rok). [2] Já osobně očkování fandím a kromě základních povinných vakcín (a aktuální novince proti COVID-19) jsem navíc očkována proti hepatitidám A a B, černému kašli, klíšťové encefalitidě, žluté zimnici, břišnímu tyfu, meningokokovým infekcím, lidským papilomavirům.

2. Chráním sebe, chráním své okolí


Jako čerstvá třicátnice bez známých přidružených onemocnění, které zhoršují průběh koronavirové infekce, bych vlastně mohla být úplně v klidu a nic neřešit. Pokud se nakazím, velmi pravděpodobně budu mít jen mírné nebo žádné příznaky. A to je právě ono, nechci žít s pocitem, že nevědomky ohrožuji své pacientky (často onkologicky nemocné se sníženou imunitou vzhledem k léčbě chemoterapií) a nebo svou rodinu. Aby fungovala kolektivní imunita a chránili jsme takto i jedince, kteří mají reálné kontraindikace očkování, je potřeba dosáhnout určité proočkovanosti populace. (Aktuálně se nejvíce cituje odhad ministra zdravotnictví 65-75 %, nicméně kromě samotné účinnosti vakcíny to závisí též na reálné exponovanosti obyvatelstva viru, dodržování dalších epidemiologických opatřeních, rychlosti s jakou budeme schopni populaci očkovat atd. [3]).

3. Geniální mRNA vakcína


Někteří mají obavy z nového typu očkování. Při podrobnějším zkoumání však zjistíme, že vlastně vůbec nejde o žádnou novinku! Kromě vlastního očkování proti infekčním chorobám se mechanismus účinku testuje i v rámci protinádorové léčby. [4,5] Vědci tedy jen využili něco, co je již řadu let známé a dali tomu nový kabátek. Výhodou tohoto typu očkování je, že není nutné do těla aplikovat žádnou část viru jako je tomu u jiných vakcín. Například u hepatitidy B se používá část virového obalu, u triády spalničky, příušnice, zarděnky živý oslabený virus a u klíšťové encefalitidy celý inaktivovaný virus. Nový typ vakcíny využívá pouze tzv. mRNA (messenger RNA), což je tělu vlastní molekula, které pouze nese informace o struktuře virového proteinu. Díky tomuto návodu si naše buňky vytvoří tento virový protein a imunitní systém začne reagovat tvorbou protilátek. V případě opravdového útoku koronaviru je náš imunitní systém již připraven okamžitě zaútočit. Docela pěkně a jednoduše vysvětluje mechanismus účinku v pořadu Věda 24 České televize Daniel Stach. [6]

4. Bezpečnost a účinnost


Neproběhl vývoj a schválení vakcíny nějak moc rychle? Odpověď je jednoduchá – neproběhl. Jak jsem psala výše, základní mechanismus mRNA vakcíny již byl známý, bylo potřeba identifikovat vhodný prvek charakteristický pro koronavirus, který by se mohl využít.
Vzhledem k rozsahu pandemie dostaly veškeré náležitosti týkající se vývoje vakcíny přednost. Některé fáze výzkumu se mohly překrývat (za normálních okolností na sebe navazují), úřady prioritizovaly schválení léčiva po administrativní stránce a v neposlední řadě se vakcína začala vyrábět ještě před samotným schválením (což je samozřejmě pro farmaceutickou firmu risk a za normálních okolností se to neděje). Ke schválení očkovací látky však farmaceutické firmy musí splnit stejné požadavky na bezpečnost a účinnost jako kterékoliv jiné léčivé přípravky. [7] V medicíně není nikdy nic 100%, ale 95% účinnost po aplikaci 2. dávky očkování je přinejmenším vynikající výsledek. [8]
Závěrečného klinického hodnocení vakcíny od firmy Pfizer se zúčastnilo cca 38 tisíc lidí (rozděleni náhodně do skupiny s podáním očkovací látky nebo placeba), během 2 měsíčního hodnocení po podání 2. dávky vakcíny zemřelo 6 lidí (2 ze skupiny s očkovací látkou, 4 ze skupiny s placebem!), žádné úmrtí nebylo shledáno jako související s aplikací léčiva/placeba (infarkt myokardu, mozková mrtvice s krvácením, srdeční zástava…). [9]

5. Minimální nežádoucí účinky


Jako každé jiné léčivo má i tato vakcína své nežádoucí účinky. Zkuste si někdy otevřít příbalový leták běžně dostupných léků a sami se nestačíte divit.
Naštěstí jsou jen velmi mírné, brzy vymizí a v podstatě se jedná o známé symptomy vznikající v souvislosti s reakcí imunitního systému na přítomnost cizího proteinu (bolest hlavy, bolest svalů/kloubů, zvýšená teplota, únava). Další nepříjemností pak může být bolest a zarudnutí v místě vpichu. [8,9] To je společné pro většinu očkování, máte několik dní pocit, že vám někdo do ramene dal pořádně pěstí, ale dá se to přežít 😉
Jako u každé pro tělo nové látky je i zde riziko alergické reakce. Během klinického testovaní nedošlo k žádné závažné alergické reakci či anafylaktickému šoku [9], nicméně vzhledem k velkému množství lidí, které se chystá očkování podstoupit jistě k nějakému dojde. Takovou reakci můžete mít i na potraviny nebo třeba barvu na vlasy. Proto po očkování vyčkejte dle pokynů lékaře minimálně půl hodiny ve zdravotnickém zařízení (jako po aplikaci jakékoliv jiné vakcíny), aby v tomto případě mohli adekvátně zasáhnout.

Je přirozené mít z něčeho strach, protože je to nové, ale nevěřte iracionálním nápadům a hoaxům o čipování či přidávání lidských potratů do vakcín. Ověřujte si zdroje dat a plně informovaní se pak rozhodněte, jestli očkování podstoupíte či nikoliv.

Zdroje:

  1. https://ct24.ceskatelevize.cz/domaci/2769980-v-ceskych-zemich-se-ockuje-od-roku-1821-prvni-vakcina-byla-proti-pravym-nestovicim
  2. https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2015-4/mala-historie-infekcnich-nemoci-od-padesatych-let-minuleho-stoleti-a-vyznam-ockovani-55691
  3. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC7361120/
  4. https://www.tandfonline.com/doi/full/10.4161/rna.22269
  5. https://www.nature.com/articles/nrd.2017.243?fbclid=IwAR2EoLPU28r-HMdzHC5spt_iMkhIvakdaoZNTYPwcjA7_Hwn6HJ5qIOLXKM#Sec10
  6. https://ct24.ceskatelevize.cz/3244076-co-se-deje-v-nasem-tele-po-ockovani-proti-koronaviru-daniel-stach-proces-priblizil-na-grafu?fbclid=IwAR0ZowHHTtKnt5mg3-D7RviwPtKDQ1xq2pXfe94YpssxWY7Q1DMy7jeOBgI&fbclid=IwAR3DtFnN5Yko7m7t6PqErFNWEjhO7xOJ5nhfWHGNEOWEP51x6WLILq9zYWQ
  7. https://www.sukl.cz/vakciny-proti-covid-19?fbclid=IwAR2ay2jJhAyZ30RcBukIB5gFny_Ge5zeeRESRmL6eMRTZ6bF1o4XteKwrhU
  8. https://www.comirnatyeducation.cz/nezadouci-ucinky-a-ucinnost
  9. https://www.fda.gov/media/144246/download?fbclid=IwAR2d0fSyLGb4MGKBbZYXZRVObZ1WP_A8FhTEdB_mtZ1cUhIFKq9UtjBEFeA

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: