Strasti ultrazvuku

Do práce pěšky, na kole, případně na motorce. To jsou zde nejčastější dopravní prostředky. Dnes jsem měla malé zpestření. Borec sice uměl anglicky maximálně „Hello, how are you?“ a „hospital“, ale trval na tom, že mě sveze. Tak proč ne. Po hrbolaté cestě jsme jeli téměř krokem a moc času jsem tedy neušetřila, ale když mu to udělalo radost. Vystoupit jsem samozřejmě nemohla před branou nemocnice, Muzungu doctor se zaveze pěkně až přímo před vlastní vstup do budovy.   

Na to, že je sobota, je na oddělení docela rušno. Jeden z mladých doktorů je volán, aby si šel převzít pacientku na urgentní příjem, tak se přidávám. Urgentní příjem jsou dvě ambulance přímo u vchodu do nemocnice, kterými projdou všechny akutní případy. Zde jsou pacienti vyšetřeni a je rozhodnuto o diagnóze a na které oddělení budou odesláni. Vyšetřující lékař nám hlásí, že přijímá pacientku ve 22. týdnu těhotenství s potratem v běhu. Tak jo, to zvládneme. Ale pozor, prý teda plod je již venku, placenta uvnitř, ale je tam asi ještě jeden další plod. Jakože dvojčata? Pacientka sice v těhotenství několikrát na kontrole byla, byl u ní proveden ultrazvuk, ale dosud si nikdo nevšiml, že tam jsou dva plody. Takže, co teď? Potřebujeme vědět, jestli mají plody společnou placentu a jak budeme dál postupovat. Lékař na urgentním příjmu si tím není jistý, není si ani jistý, jestli byla u druhého plodu vidět srdeční akce. Může Muzungu udělat ultrazvuk? Může. Beru do ruky šumítko, které mají na urgentu k dispozici a snažím se pátrat po placentě a druhém plodu. Akce srdeční je sice vidět, ale je hodně pomalá, to není dobrá známka. Nacházím i placentu, zdá se být jen jedna, ale než ji stihnu pořádně prohlédnout, pacientka pocítí kontrakci, placenta mi zmizí ze záběru a ocitne se na podložce pod pacientkou. Hned ji kontrolujeme a opravdu je to jedna placenta se dvěma pupečníky (= monochoriální, monoamniální dvojčata). Teď už není žádných pochyb, není žádná šance na záchranu druhého plodu a nezbývá nám než potrat dokončit. Vše jde již naštěstí hladce, bez velké krevní ztráty. Pacientce se snažíme vysvětlit, že tento typ dvojčetného těhotenství se společnou placentou s sebou nese velké riziko potratu nebo předčasného porodu.

Je čas oběda a vyrážím do místní kantýny. Je hned za branou nemocnice, ale jiného doktora jsem tam nikdy neviděla. Většinou si nosí jídlo z domu. Možná to bude tím, že výběr je dost omezený. Vlastně zatím bylo vždy to stejné – hranolky a vepřové maso na špejli.

Jednou jsem si k tomu dala balenou vodu, ale jelikož tu nemají nikdy vychlazenou, fakt jsem ji nezvládla vypít. Od té doby je moje menu v přepočtu za 25 korun pěkná kalorická bomba.

Po obědě jdeme řešit další případ, tentokrát porodnický. Od včerejška vyvolávaný porod pro počínající preeklampsii (= těhotenské onemocnění, které neléčeno může mít závažné důsledky pro matku i dítě. V případě již termínového těhotenství je standardní postup jej ukončit.).

Pacientka kontrakce moc nepociťuje, porodnický nález zůstává stejný. Případ si přebírá sestra Natalia. Jde se na ultrazvuk. Jo tak to chci vidět, to bude oříšek. Většina maminek tady jsou hubeňoučké, ale tahle rodička zrovna váží alespoň 150 kilo. Po delším hledání mi předá ultrazvukovou sondu. No potěš, to je teda výzva i pro mě. Aha, vy byste rádi zkontrolovali jen akci srdíčka? Po chvilce snažení konečně nacházím ťukající flek, který prohlašuji za srdce. Měříme frekvenci, ta je v pořádku. Měřit předpokládanou velikost dítěte teda nemám? Ne, to je zbytečné, jdeme těhotenství ukončit císařským řezem. Zanedlouho je na světě pěkně buclatý pětikiláček. Moc dobře věděl, proč se mu nechce na svět spodem!


Sleduj můj blog! Nové příspěvky rovnou do tvého emailu!

Jedna myšlenka na “Strasti ultrazvuku

  1. Ahoj Péťo,

    díky moc za tvoje přiblížení tak zdánlivě vzdálené reality. Uvědomuju si tak, jak moc máme  blízkého, až neuvěřitelné. Možná je to z neznalosti nebo  nemístných předsudků. 

    Jak a komu je ale taková péče – třeba císařský řez – dostupná? Místně i cenově?

    Měj se tam v té daleké exotice fajn, tady vládne pochmurno až depresivní, ani můj zuby nehty  optimismus to nespraví. Zdraví IRA

    To se mi líbí

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

%d blogerům se to líbí: