Zdravotníkem pro osm tisíc pacientů

Czech Hospital byla v Arandu postavena v roce 2006, o rok později byla uvedena do provozu. Již dvanáctým rokem v ní pracuje jediný zdravotník, Najaf, rodilý Aranďan. Za tu dobu si vypracoval vynikající pověst a navštěvují ho i pacienti z okolních vesnic (spádově asi osm tisíc lidí) a to i ti, kteří mají ve vlastníPokračovat ve čtení „Zdravotníkem pro osm tisíc pacientů“

Uvítací rituál a „červi“

Arandu je poslední vesnice v údolí Shigar, ve výšce 2 750 metrů. Život zde vypadá, jako by se zastavil někdy ve středověku. Jediné co vyčnívá je česká nemocnice postavená přímo uprostřed vesnice. Jakmile se objevíme na obzoru, začíná menší pozdvižení. Jsme samozřejmě velká atrakce, a to nejen pro děti, které se kolem nás srocují doslovaPokračovat ve čtení „Uvítací rituál a „červi““

Návrat do reality

Z mých předchozích vyprávění, by se mohlo zdát, že je tady vlastně všechno v pohodě a vše vždy dobře dopadne. Samozřejmě tomu tak není, ale nechtěla jsem vás zahltit všemi těmi srdceryvnými příběhy. Nicméně alespoň na závěr si dovolím shrnout pár problémů, se kterými jsem se tady setkala. Koronavirus konkrétně u Svatého Francise není, i když sePokračovat ve čtení „Návrat do reality“

Dvakrát měř a jednou řež

Po ranním sedánku se přidávám k doktoru Nalailovi, což je jeden ze tří místních specialistů v gynekologii. Dneska je operační den, že? Jistě, právě jdu vyzvednout pacientku. Plánovaný císařský řez. Obvyklá indikace: „big baby, previous scar“ (=pacientka má již po jednom císařském řezu a nyní se předpokládá velká hmotnost dítěte). Rodičku si naložíme na vozík a vyrážímePokračovat ve čtení „Dvakrát měř a jednou řež“

Život v Ifakaře

Hned v den příjezdu do Ifakary, jsem byla naprosto nadšená ze svého bydlení! Je to na místní poměry luxusní vila s několika pokoji, kuchyní jídelnou, společenskou místností. Veškerý čas však trávím ve svém pokoji, jelikož zde mám větrák i klimatizaci a jejich postupným titrováním se dá dosáhnout příjemné teploty. Tedy pokud zrovna funguje elektřina. V Tanzanii neníPokračovat ve čtení „Život v Ifakaře“

Co stojí nový život

Tanzanii se v poslední dekádě podařilo vymanit z desítky zemí s nejvyšší mateřskou úmrtností. Ale stále je to zde velký problém. Zhruba polovina dětí se rodí v nemocnici pod zdravotnickým dozorem. Zbytek je odkázán na tradiční domácí porod. Ať už je důvodem nedostatek financí či dlouhá dojezdová vzdálenost. Rodit v nemocnici, ale taky není záruka stoprocentního výsledku. Úmrtí matkyPokračovat ve čtení „Co stojí nový život“

Strasti ultrazvuku

Do práce pěšky, na kole, případně na motorce. To jsou zde nejčastější dopravní prostředky. Dnes jsem měla malé zpestření. Borec sice uměl anglicky maximálně „Hello, how are you?“ a „hospital“, ale trval na tom, že mě sveze. Tak proč ne. Po hrbolaté cestě jsme jeli téměř krokem a moc času jsem tedy neušetřila, ale kdyžPokračovat ve čtení „Strasti ultrazvuku“

První den ve špitále

Po snídani mě vyzvedl řidič z nemocnice. Dobře, asi bydlím daleko a nechtějí abych se ztratila. Vyrážíme prašnou cestou kolem školy, kostela, jedna ulice, druhá a vjíždíme do brány nemocnice. Počkat to už jsme tady? Nemohlo to být více než 500 metrů. Tak doufám, že to bylo jen na úvod, a že mě nechají chodit pěšky.Pokračovat ve čtení „První den ve špitále“

Postavme školu v Africe!

Na první pohled trochu otřepaná fráze, ale když je to konkrétní projekt v konkrétní vesnici, pro konkrétní lidi, se kterými jste se seznámili, tak to dostává mnohem hlubší rozměr. V Tanzanii rodiče za vzdělání svých potomků platí již od základní školy. Není divu, že někteří tak na další studia nedosáhnou. Výuka na střední škole pakPokračovat ve čtení „Postavme školu v Africe!“

Čistím, čistíš, čistíme

Říkali jste si někdy, že pro učitele to musí být těžké, když mají ve třídě třeba 30 žáků? Udržet si respekt, zachovat ve třídě pořádek… a co když jich takhle mají třeba 100! Večeříme pravidelně společně s otcem Norbertem, otcem Dottem a řádovými sestrami. Většinou u nás na faře, v neděli pak dostáváme pozvání naPokračovat ve čtení „Čistím, čistíš, čistíme“