Ostré přivítání aneb řekni, kde ty dělohy jsou…

Po náročném celodenním cestování se v Akkře rychle zabydlujeme v hotelu evropského stylu. Někteří bohužel bez zavazadel, která zůstala na letišti v Paříži. No jo no, ti Francouzi! Po večeři a pár pivech padáme únavou do postele. Pokoje vyklimatizované na neuvěřitelných 18 stupňů jsou šíleným kontrastem k venkovním 35 ve stínu. Ráno nás čeká ještěPokračovat ve čtení „Ostré přivítání aneb řekni, kde ty dělohy jsou…“

Zdravotníkem pro osm tisíc pacientů

Czech Hospital byla v Arandu postavena v roce 2006, o rok později byla uvedena do provozu. Již dvanáctým rokem v ní pracuje jediný zdravotník, Najaf, rodilý Aranďan. Za tu dobu si vypracoval vynikající pověst a navštěvují ho i pacienti z okolních vesnic (spádově asi osm tisíc lidí) a to i ti, kteří mají ve vlastníPokračovat ve čtení „Zdravotníkem pro osm tisíc pacientů“

Uvítací rituál a „červi“

Arandu je poslední vesnice v údolí Shigar, ve výšce 2 750 metrů. Život zde vypadá, jako by se zastavil někdy ve středověku. Jediné co vyčnívá je česká nemocnice postavená přímo uprostřed vesnice. Jakmile se objevíme na obzoru, začíná menší pozdvižení. Jsme samozřejmě velká atrakce, a to nejen pro děti, které se kolem nás srocují doslovaPokračovat ve čtení „Uvítací rituál a „červi““

Strasti ultrazvuku

Do práce pěšky, na kole, případně na motorce. To jsou zde nejčastější dopravní prostředky. Dnes jsem měla malé zpestření. Borec sice uměl anglicky maximálně „Hello, how are you?“ a „hospital“, ale trval na tom, že mě sveze. Tak proč ne. Po hrbolaté cestě jsme jeli téměř krokem a moc času jsem tedy neušetřila, ale kdyžPokračovat ve čtení „Strasti ultrazvuku“